VÍTE ŽE ...

Víte že.....?

• Karel IV r. 1366 nařídil, že propusti v jezech pro plavbu dřeva musí mít šířku 20 loktů (cca 12 m)
• r.1547 začala první úprava Vltavy  pro splavnění nákladních lodí se solí                
• za nejstaršího vodáka u nás se  považuje Petr Vok z Rožmberka, který prý kolem r.1600 projel Vltavu ve speciální loďce z Českého  Krumlova do Prahy
• prvním českým kajakářem byl rytíř  Zachař z Pašiněvsi, který kolem r. 1680 po návratu ze Skandinavie postavil eskymácký kajak a měl ho dokonce v erbu
• v 19.stol. bylo ročně po Vltavě z jižních Čech splavováno až 300 pramenů (vorů)
• r. 1880 bylo provedeno značení první vltavské kilometráže České Budějovice - ústí Vltavy =245,8 km. Po druhé sv. válce se kilometráž začala počítat obráceně od Mělníka
• první hausbot jen pro kotvení si nechal postavit v 80 l. 19 st.  Dr. A.V. Frič, ale hausbot  schopný plavby v r. 1914 Rössler -Ořovský
• v r. 1884 se u nás objevila první kanoe - Angličané Stevens a Bradley sjeli Malši, Vltavu a Labe do Střekova. Od nich koupil kanoi F. Zinke pro ČAC Roudnice
• kolem roku 1890 byl u nás  nejvíce rozšířenou sportovní lodí maňas  
• před postavením Štěchovické  přehrady pro zrychlení přepravy  přes Svatojánské proudy, nosili  vodáci kanoe ze Štěchovic do   Záhoří  přes Kolnu.( 4,5 km)   Vzniklo z toho soutěžení kdo  bude nejrychlejší. Rekord drží  Eda Hromádka - lyžařský reprezentant - 24 minut
• v r.1955 postavil ing.K.Novák první laminátovou slalomovou kanoi v ČR
• v r.1958 došlo k rozdělení kanoistiky a vodní turistiky na 2 organizační celky (vznik odborů turistiky v jednotách)
• původní loděnice byla postavena nákladem 90 tis. Kč podle projektu arch. Fr. Svobody. S 80 místy pro lodě byla v té době nejmodernější loděnicí v Praze, slavnostně otevřenou 18.9.1926 za účasti předsedy KČST dr. Jiřího Gutha-Jarkovského  a dalších oficiálních hostů
• Výňatek z domácího řádu loděnice z r.1927 bod 25: zřízenec v  loděnici není  povinen pomáhati  členům při vynášení a uložení lodi. Je-li však o to požádán, nutno mu zaplatiti poplatek Kč 1.-
• první náš klubák se jel v r.1927 na trati Libřice - Braník. To trvalo do r.1933, kdy kvůli stavbě Vranské přehrady byl zkrácen z Jarova a pak ze Zbraslavi, odkud se startovalo až do r. 1975
• KVT měl od r.1928 pronajato tábořiště na Sejckém ostrově a od r.1935 na ostrově sv.Kiliána
• v r. 1936 vznikla hymna KVT.  Autor  hudby a spolu s G.Valterem i textu, ing. B. Libánský, zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu
• od r. 1938 vychází oběžník, později  časopis Cestou a řekou až do r.1988. Pokus o bnovení byl  ještě v r.1996   
• v r. 1939 bylo v loděnici 300 členů
• nejvíce ujetých km v historii klubu zapsal František Votava   v r. 1942 -5350 !
• cyklistika není v klubu žádnou novinkou. V r. 1944 se ustavila  „Cyklistická skupina“  a za 3 měsíce činnosti uspořádala 15  výletů . Další osud činnosti se nepodařilo zjistit,stejně jako pokus o  ustavení v r. 1957
• Vašek Zima nenarukoval do tehdejšího ATK ( později Dukla)  jako kanoista, ale jako juniorský  mistr Čech v boxu
• naši členové byli i význačnými funkcionáři Svazu kanoistů, na př. „Šašoun“ Střízek byl vedoucím kanoistického družstva na OH 48 v Londýně a Teklý na MS 49 ve slalomu v Ženevě
• největší  kroniku mají Valšovky. Snad její velikost 53x35x9 cm nebo její váha způsobily, že mimo úvodní slova kronikáře Vládi Pražáka z r. 1948 a zprávu o činnosti  lyžařského kroužku v sezoně 1946/47 je naprosto nepopsaná 
• Oblíbený člen Dr.Jaroslav Heinz,  zvaný Blinka pro svou zálibu sjíždět  ty nejmenší potoky, byl význačným  trenérem krasobruslení. Když mistryně světa Aja Vrzáňová, kterou trenoval, se v r. 1950 s ním nevrátila  z Londýna, dostal zákaz trenovat v Praze, nastoupil v Hradci Králové,  kam se pak i odstěhoval
• v r. 1950 se ustavilo basketbalové družstvo a zřídilo se i hřiště na košíkovou v prostoru  dnešního AC
• v r. 1951 bylo v loděnici tolik malých potomků členů, že výbor musel svolat zvláštní schůzku rodičů, aby se dohodla pravidla pobytu  dětí v loděnici, kvůli jejich bezpečnosti
• r.1952 jsme dostali příkazem vzít do podnájmu nově vzniklý  kanoistický oddíl Motorlet. Tato symbioza trvala až do r. 1961bez jakýchkoli konfliktů
• KVT Aeropal v r. 1954 uspořádal  turnaj vodáckých oddílů v odbíjené šestek mužů za účasti 12 družstev 
• od  r. 1955 pořádal KVT samostatně 10 ročníků  jízdy zdatnosti Týnec - Pikovice
• v r. 1956 KVT PaC zavedl výcvik sjíždění propustí Jiráskova a Karlova, jako povinný pro nově  přijímané členy                                
• v listopadu 1960 uspořádal KVT PaC  vodácký běh za účasti 239  závodníků  v10 kategoriích
• v r. 1913 zakládá Rössler - Ořovský Český svaz kanoistů a   vodních turistů
• r. 1914 byly vypsány první závody u nás s mezinárodní účastí - lehké kanoe 1000m, těžké kanoe 500m a překážkový závod na 400m
• v r. 1921 se jela první turistická jízda Záhoří - Chuchle, jako základ pozdějšího závodu
• v r. 1922 se jel poprvé závod České Budějovice - Praha nonstop. Vítězové Richter -Engstler na lodi téměř 120 kg těžké dosáhli času 27 hod. 12 min. V r. 1955 totéž absolvovali Felix Brzák - Karlík na prototypu 6,5m dlouhé kanoe za 20 hod.10 min
• v r. 1923 se jelo Mistrovství   republiky na trati Svatojánské proudy - Zbraslav
• v r. 1924 byla založena vodácká federace IRK a ČSKTV přistupuje v r.1925 jako pátý člen
• v r. 1924 mistři republiky na C2 Novotný-Duha s Vlaďkem Kazdou přivezli ze závodů v Hamburku jízdu na kanoi v kleče
• v r. 1925 se jelo první mistrovství ČR v kanoistice  a na mezinárodních závodech se u nás poprvé jelo na tratích 1 a 10 km  
• v r. 1926 mění  ČSKVT název na Svaz kanoistů
• od  30 let se vypisovaly závodní kategorie pro C1,C2,K1,F1,F2; K2 od 1939 a K4 od 1946 
• na III. Ženských hrách v Praze v r.1930 se jela i kat.C1-zvítězila Fialová-Hejná
• v r.1933 se jelo I. Mistrovství Evropy v kanoistice v Praze.Po tomto ME byly určeny závazné rozměry závodních lodí
• v r. 1936 byla kanoistika poprvé na OH i když jako ukázka byla na OH v Paříži  v r. 1924
• I.mistrovství světa v kanoistice bylo v r. 1938 ve Švédsku
• I. Mistrovství Evropy  v r. 1947 a I. Mistrovství světa v r. 1949 ve  vodním slalomu bylo v Ženevě
• od r.1952 se nositelem výkonnostní třídy mohl stát, mimo splnění technických podmínek pouze nositel Tyršova odznaku  zdatnosti (později PPOV)

Ing. Jiří Brožek