POVODNĚ

Obecně povodně k loděnicím patří stejně jako k mlýnům. Prostě je to u vody a voda je živel. Nepřímo zasáhla povodeň do historie naší loděnice už stěhováním první budovy a boxů na současné místo. Souviselo to s úpravou pobřeží s protipovodňovou ochranou na stoletou vodu a právě na stávajícím místě už byl val zvýšen na tuto úroveň.

Území pod je tzv. inundační a vlastně určeno pro průtok větších vod.

Hned po přestěhování přišla v lednu 1940 velká voda, navíc s ledy. Ty se zastavily až u ještě nedokončené stavby a ledy poškodily sprchy. Podívej se na film, mimo záběrů od Mánesa a Podolí jsou tam i snímky z naší loděnice.

Pak bylo dlouhé období opakovaných cca desetiletých a pětiletých povodní. Chaty v kempu jsme měli postavené na sloupcích a málokdy se stalo něco horšího, než blátíčko na kurtech.

Šok nastal v roce 2002, kdy voda nastoupala až nad dobře určenou hranici 100leté vody. V kempu nám zbyla jedna chatička a ta nebyla naše. Následky byly vysilující, o hodně věcí jsme přišli, už se nemohly vrátit chatky do kempu. Voda nám provedla generální úklid. 

V roce 2006 přišla menší voda, která ale přinesla z Berounky cca 10 cm bahna, jeho úklid byl obtížný a už se definitivně neobnovil tenisový kurt. 

Není to tak dlouho, jen 3 roky, kdy jsme měli vodu u třetího horního schodu k hřišti. 

Nemá smysl si pokládat otázku, jestli přijde povodeň znova. Jen jde o to kdy a jak vysoko bude hladina. Podle následných modelů ta povodeň v roce 2002 byla na cca 80% možného.

Průměrný vteřinový průtok Vltavy je u loděnice kolem 50 m3. 14.8. 2002 to bylo 5.160, 4.6. 2013 3.040 a 2.4. 2006 1.480 m3.